S důvěrou vám mohu prozradit, že kámen v ledvině ve vás zdvihne hladinu adrenalinu na maximum a následné rozbíjení pomocí rázové vlny vám při vší fantazii nepřipomene vlnobití na Havaji.
I pro takové události, které člověka naprosto znehybní, byla u nás, již kdysi dávno, zřízena záchranná služba.
Bohužel i já jsem měl tu čest nedávno „konzumovat“ její službu.
Po návratu z chaty jsem se usadil u svého psacího stolu, abych osvěžil svůj fotografický blog. Náhlá krutá bolest v oblasti „Solar plexus“ způsobila, že jsem požádal manželku, aby zavolala záchranku. Ta opravdu velmi rychle dorazila. Do bytu vešly čtyři osoby z nichž první bez ohledu na to, že mě vidí zkrouceného na zemi důrazně požadoval průkazku zdravotní pojišťovny. V opravdu krutých bolestech jsem si nedokázal vzpomenout kde mám peněženku. Bohužel to byla pravděpodobně jediná věc pro kterou si přijeli.
Naštěstí se mezi nimi objevil zřejmě lékař, který se uvolil mě vyšetřit a popravdě si nepočínal zrovna nejohleduplněji. Protože bolest byla opravdu ukrutná požádal jsem jej, zda by mi nemohl dát něco proti bolesti. Sdělil mi, že neví co mi je a tak neví co by mi dal. Sdělil jsem mu že mám velké bolesti v oblasti žaludku. Na to on odpověděl: „Když se ožeru, tak mě také bolí žaludek“. Ač opravdu v nepříjemných bolestech jsem usoudil, že se to u něj děje asi často a zřejmě raději trpí, než by se léčil.
Po natočení EKG usoudil, že infarkt to fakt nebude a konečně do mě vpravil něco, co mi ulevilo. Pravda ne nadlouho a než jsme dojeli do nemocnice přišla stejná bolest znovu, ale raději jsem nic neříkal, abych nebyl počastován nějakou podobnou učeností.
Následná péče v nemocnici nesla již znaky lékařské péče, a dvě kapačky uvedly mě do stavu, který se dal s velkou nadsázkou dal nazvat přijatelným, ač jsem se nemohl zbavit dojmu, že potutelný úsměv lékařky na „gastru“ měl mnohoznačný význam.
Druhý den se dostavily vysoké teploty 39,5 st. C, což se opakovalo i následující den, včetně, pravda, již menší bolesti v oblasti solar plexus. Rady si věděl až starý praktik a jeho zásahem ustoupily nejen bolesti, ale i teploty.
Co si přát na závěr: Zemřít, jak se říká, včas a zdravý. Neumím si představit, že by mě léčili takoví lidé, jako byl pan „doktor“ ze záchranky.