Přírodní rezervace Příhrazské skály

Cestou do Harrachova jsme si nemohli nevšimnout skalních útvarů vpravo od silnice a protože jsme měli dost času, odbočili jsme z dálnice vpravo, abychom se na ně podívali zblízka.

Bohužel jsme neměli tolik času, abychom se zde zdrželi déle, ale i tak to stálo za to. Zaparkovali jsme na parkovišti s poněkud podivným názvem Dneboh - Kavčina, zakoupili vstupenku a vyrazili ke skalám. 

Teplota vzduchu sice nebyla nejvhodnější pro výšlap na skály, ale proč ne, třeba to již nebudeme mít možnost vidět. Koronavirus sice poněkud ustoupil, ale Bůh ví jak to všechno nakonec po prázdninách dopadne, říkali jsme si a vyrazili k vrcholu. To, že to po prázdninách dopadlo docela dost špatně, jsme ale moc nepočítali. Udělali jsme nakonec dobře, že jsme tam šli a jak to bude vypadat v létě roku 2021 to je nyní docela ve hvězdách. 

Hrad Drábské světničky byl obývaný lidmi, kteří i ve skalách budovali své příbytky a do dnešních dnů jsou vidět pozůstatky bydlení. 

Z vrcholu skal je vidět široko daleko a na vrchol se šplhá po kramlích a ocelových schodech. Je v tom malý kousek dobrodružství, ale opravdu jen malý kousek. Výstupy zvládnou i malé děti i senioři. 

Skály jsou impozantní a tak to ani nebudu popisovat. 

Tady jsme těsně před skálami. K nim se dostanete vyšlapanou pěšinou, sice strmou, ale jinak docela pohodlnou. Před vedrem vás částečně ochrání les, kterým ke skalám jdete.

Na vrchol se musíte napřed nějak dostat.

Kdejaký "chlubil" se zde zvěční. Jména hloupých na všech sloupích říkala moje babička.