Maskovacího můra a květin pár

Sedím pod borovicí a koukám se na krásnou kůru stromu. Když tu oko moje spočine na něčem co tam tak nějak nepatří - no vlastně patří.

Můj zrak, poněkud již vetchý, ale přece jenom, ještě objevil pěkně zamaskovanou můru, která svými mimikry téměř unikla mému zraku. Běžel jsem do chajdy pro foťák, ale moc jsem nevěřil tomu, že na mě počká.

Když jsem přiběhl zpět, bylo to sice s podivem, ale čekala na mě. Jenom ale na jeden snímek - první. Potom ulétla. Škoda, nestačil jsem nastavit správnou clonu, abych ji zachytil celou ostrou, takže první snímek, který se dělá rychle, aby alespoň jedna fotka objektu byla k dispozici. 

No byl jsem rád i za tu jednu.