No tak si to představte. Máte s sebou ne zrovna dlouhé sklo a tak se pokusíte s tím alespoň něco udělat. Na verandě se nám totiž usídlil pěvec.
Tak, že ho zkusím vyfotit. S tím co jsem měl s sebou za výbavu to nebylo nic moc. Pokud totiž chcete takového ptáčka vyfotit, nezbývá nic jiného než použití objektivu alespoň 500 mm se světelností 2,8 a stabilizací, nebo se k němu přiblížit nejméně na dva až tři metry. Na to člověk musí být opravdu hodně šikovný.
Mě se nepodařil ani jeden způsob. Pěvec byl velmi opatrný a navíc nesmírně rychlý a i když jsem se sebevíce snažil, vždy řádně dodržoval bezpečnou vzdálenost.
Usadil jsem se tedy, abych mu nebránil k vletu do hnízda a čekal jsem, že si sedne tam, kde by se dal nějak vyfotit.
No něco jsem zkusil a nijakou moc velkou šanci jsem kvalitě nedával, ale do fotografického deníku to bude dobré.
Doma, jak jsem očekával nebylo z focení nic moc, až na jednu fotografii, kterou Vám předkládám. Při jednom focení pěvec najednou vzlétl. To bude mazanina konstatoval jsem a z části jsem měl pravdu. Co bylo však zajímavé, že na jednom obrázku je pták sedící a týž pták letící!
Koukal jsem na to jako krtek na zrcátko a nevěřil jsem svým očím. No asi to bude vlastnostmi štěrbinové závěrky, která se otevírá zdola a byla tedy schopna při určité rychlosti zachytit jak pěvce dole, tak pěvce nahoře. Škoda jenom, že se taková fotografie povede - nepovede, aby se na ní dalo koukat.
Proto dobrá rada zní: Noste s sebou vždy všechnu výbavu, nikdy nevíte co Vás potká za štěstí, které se již nemusí nikdy opakovat.
