- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zakoupil jsem tedy pouze kus jeden, abych nebyl příliš rozmařilým. Rozmařilým totiž býti netřeba. Co s ním však provést. Protože byl již poněkud starý, o čemž svědčí počínající vřed na jinak bezchybném povrchu, je jisté, že chuť již nebude již příliš svěží.
K fotografování dobrý, avšak chuti poněkud nahořklé. Co s tím tedy udělám. Vzpomenul jsem si na film Byl jednou jeden král, který nevěřil, že sůl je nad zlato a parafrázoval jeho větu: Co je sladké nemusí být slané.
Tedy co je slané nemusí být sladké. Rozkrájel jsem je vyjmul dužninu, roztrhal a prosolil. Věřím, že mnozí si klepají na čelo a v podstatě mají proč. Zpočátku tedy byla chuť poněkud zvláštní. Zpočátku trpké zdá se, konstatoval o českém víně Karel IV v rozhovoru s Buškem z Velhartic a já totéž konstatoval o grepu se solí. Po čase se však chuť rozležela, změkčila a splynula s trpkostí grapefruitu a vytryskla ve vynikající chuť, kterou jsem doposud nepoznal.
Dobrou chuť!
Další články autora |
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...